Klima se mění,
a to má vliv na
vše kolem nás

Jak dobře víme, i jen o kousek vyšší průměrné teploty jsou problém. Z ekosystému se totiž v důsledku toho odpařuje voda mnohem rychleji. Dlouhodobé srážkové průměry se ovšem nemění, a ve výsledku je tak v krajině vody nedostatek. A aby to nebylo úplně jednoduché, další důsledek klimatické změny je, že pršet nebude všude stejně. Vody tedy celkově naprší stejně jako v předchozích letech, ale zatímco někde bude vládnout extrémní sucho, tak třeba jen o kousek dál budou zuřit mohutné přívalové deště a místo péče o zahradu bude potřeba vodu vynášet ze sklepů. Tak jako tak, záhonky u nás čeká změna.

Zatímco pro zahrádkáře to znamená spoustu komplikací, někdo se z následků klimatické změny zaraduje. Plevelu a škůdcům, kteří to dříve měli naopak těžké, se najednou dařit jako nikdy dřív. A stejně chorobám, třeba houbám, virům a bakteriím, kterým se v nových podmínkách rostliny budou jen obtížně bránit. Například obaleč jablečný se díky vyšším průměrným teplotám dostane do vyšších nadmořských výšek. Zahrádkáře budou trápit také teplomilné bakterie, fytopatogenní houby jako třeba bílá sklerociová hniloba a na brukvovitých plodinách budou škodit dřepčíci... zkrátka pohroma. A do toho vidíme už dnes, jak se evropskými i českými zahrádkami šíří nový bujný plevel jako mračňák Theophrastův, laskavec ohnutý, nebo durman obecný.

Kořenová a cibulová zelenina, brukvovité plodiny, jahody, ale třeba i meruňky – jejich pěstování bude mnohem náročnější a možná místy i téměř nemožné. Na jejich místo nastoupí fíky, kiwi, kaki, čínské datle, mizuna, mibuna a další. Už dnes má leckterý zahrádkář na záhonku brokolici, která se u nás pouhou generaci nazpátek ještě vůbec nepěstovala. Zvládne se zahrádkář český adaptovat? Pochybuje ještě někdo, že jsou zahrádkáři ohrožený druh?